Taekwondisté MUDr.Rostislava Kaňky opět zářili. Počtvrté v řadě se českobudějovická škola Tongil stala republikovou jedničkou. Rozhodlo o tom druhé, finálové kolo soutěže, které se tentokrát z Třeboně přestěhovalo do Brna.
Českobudějovické listy – 27.11.2004
„Každé prvenství se obhajuje hůř, než získává. Ovšem letos to bylo hodně vypjaté. Po pravdě řečeno s velkým úspěchem jsme příliš nepočítali. Po prvním semifinálovém kole v Třeboni jsme dost citelně zaostávali za závodníky z Frýdku-Místku, a ani do Brna jsme neodjížděli s přehnaným optimismem. Dolehla na nás řada zranění, dlouhodobých nemocí i studijních povinností. Výsledek ale předčil naše nejtajnější přání,“
vrací se duše českobudějovické školy Tong-il Rostislav Kaňka k nedávnému šampionátu. Celkoví vítězové získali o jedno zlato víc než soupeř z Frýdku Místku, třetí Karviná už měla na vedoucí duo citelnou ztrátu.
Žádné škole se dosud nepodařilo vyhrát šampionát dvakrát za sebou, natož čtyřikrát v řadě! Do Brna odjížděli Českobudějovičtí se ztrátou pěti zlatých na Frýdek. V Brně vše obrátili naruby a nečekané se stalo skutkem.
„Tentokrát se nám dařilo ve všech kategoriích, od žáků přes juniory až po dospělé. Cílevědomá práce se začíná projevovat a již nestavíme jen na osvědčených seniorech, i když v nich je základ. Naší chloubou a oporou byla česká reprezentantka Hana Hanousková, dvojnásobná mistryně Evropy pro letošní rok, Honza Chaloupka, juniorský mistr Evropy, či medailistka z družstva seniorů Žaneta Geberová. Pozadu nezůstali ani Kateřina Boková a Jiří Štětina, junioři, kteří rovněž medailově zářili na evropském šampionátu,“
konkretizuje v hodnocení Kaňka.
Jan Chaloupka a Kateřina Boková navíc okusili i světový šampionát v exotické Malajsii, kde Boková patřila k bronzovému týmu ČR. Ovšem nejen na osvědčených borcích mohl stavět trenér Kaňka. Žákyně Renáta Chaloupková se stala absolutní mistryní republiky a hned za ní se umístnila její oddílová kamarádka Eva Kuthanová. Kvalitou se mohou v Tong-il pochlubit i v juniorské kategorii, kde ke sběratelům medailí a oporám celého týmu patří Klára Šimánková, Zuzana Janečková, Lucie Hronková, Alexandra Netrvalová či junior Přemysl Šesták. To jsou ty nejzářivější hvězdy, ale o slovo se hlásí další talentovaní taekwondisté této školy.
Závodní taekwon-do je řeholí.
„Kdo chce něco dokázat a prosadit se do absolutní české špičky, musí čtyřikrát až pětkrát týdně trénovat, pilovat techniku, pracovat na fyzičce a vytrvalosti,“
zdůrazňuje Rostislav Kaňka. Do závodní podoby taekwonda v jeho škole je zapojeno pětatřicet sportovců. Naprostá většina členů školy ale netouží o boje na tatami. Dělá taekwon-do jako bojové umění, se kterým se lze ubránit napadení, pro zvýšení fyzičky nebo získání zdravého sebevědomí. V Tong-il začínají s dětmi od pěti let hravou formou, později se přidávají skutečné prvky korejského bojového umění. Chce to ale nesmírnou píli a vytrvalost.
„Kdysi s námi takhle začínal i náš závodník Lukáš Vaněk. To bylo před třinácti roky. Potom se dostal až do reprezentace. Teď stále ještě závodí za náš klub, když mu to studium na vysoké škole v Německu dovolí,“
připomíná trenér Kaňka, který věří, že i mezi současným potěrem vyrůstají budoucí reprezentanti tohoto sportu.
„Taekwon-do už je u nás populárním sportovním odvětvím. Aktivně jej provozuje kolem čtyř a půl tisíce sportovců, registrováno v klubech a školách je víc než jedenáct tisíc borců. Soutěže mají návaznost od místních přes regionální po republikové. Můžeme se pochlubit dostatečně početnou a fundovanou trenérskou základnou s korejským odborníkem Hwang Ho Yongem v čele. Proto dosahujeme i v mezinárodním měřítku výborných výsledků,“
poukázal Rostislav Kaňka. Taekwon-do už dávno není jen atrakcí, ale patří k úspěšným sportům.
Petr Vitoň, ČbL