Zde si můžete přečíst článek o soutěži v Borovanech, které jsme se zúčastnili v sobotu 1.3.2008. Autorství skvělé reportáže má sice zůstat anonymní, nicméně za všechny čtenáře skládám dík za dobrou práci :-)Rostislav Kaňka Borovany, 1.3.2008 Závody se konaly v den mimořádně odporných povětrnostních podmínek. V tělocvičně Základní školy v Borovanech se to projevilo pouze asi desetiminutovým bušením deště do střechy tělocvičny, kdy bylo velmi těžké slyšet rozhodčí, a minutkovým přemýšlením několika halogenek, zda je opravu třeba svítit spolu s ostatními. Nálada v tělocvičně byla na závody poměrně pohodová už od začátku (když pomineme machra, který se vracel domů pro pásek, že). Pochvala pořadateli: velice dobře využitý prostor.Opět se jednalo o závody, kterých se mohli účastnit závodníci od 9. kupů. Toho v žákyních a žácích využilo i několik Tongiláků. Získali 2x 1. a 2. místo. Zvítězili Eva a Jiří Klimentovi. A druhého Honzu Matušku určitě zahřálo uznalé poklepání trenérem po rameni.Zajímavostí byla možnost zúčastnit se dvou kategorií. Pro soutěžící pouze v tulech MUDr. Kaňka oběhal možnost závodit i ve vyšší soutěži. Z toho dokázali neuvěřitelným způsobem těžit bratři Vondřejcovi, kteří osadili 1.a 2. místo v žákovské soutěži 8.-7. kup a potom tito skřítci (oproti ostatním v této soutěži byli o 1-2 hlavy menší) suverénním způsobem převálcovali žáky 6.-5. kup. Zase pobrali zlato a stříbro. K jejich vynikajícím výkonům určitě maximální měrou přispívají oba rodiče – bývalí taekwondisté. Taťka fotí a mamka se u ringu vedle svých synů nervuje poměrně nenápadně. Žák Tomáš Adam (modrý pásek) byl dvakrát třetí – tul 4.-3. kup a tul 2. kup a vyšší. V juniorech 8.-7. kup získal David Strnad zlato. Je to výborný člověk a tak mu to přejeme. Kdysi po jeho prvních a vítězných závodech jsme ho na následujícím tréninku jednotlivě chodili zdravit úklonem a oslovením „Mistře“. Dlouho jsme mu nic dalšího neprovedli, začínáme brát jeho výborné výkony jako samozřejmost. Ale neboj, Davide, my zase něco vymyslíme. V seniorech 8.-7. kup byla opět mezi Tongiláky tlačenice o medailová umístění. A tak čtyři naši soutěžící (2x 3. místo) stanuli na bedně bez toho, že by mezi sebe pustili někoho z jiného oddílu. Taky proč. Chodí poctivě trénovat jak na své hodiny, tak i mimo ně. Tentokrát bednu okupovali Jakub Geyer, David Špulka, Honza Pavlík a David Bříza. David Bříza byl určitě rád, že nakonec doběhl ke svému zápasišti včas, i když ho od vyškrtnutí ze startky dělily asi 4 kroky rozhodčího. Seniorka Jitka Zrnová (8.kup) tentokrát nezávodila za seniory jako na Budweis cupu, ale za juniorky. Vzhledem k tomu, že je věkem blíž k veteránkám než juniorkám, byla touto skutečností nadšená obzvlášť po té, co jí rozhodčí bez rozpaků tykal. Soutěže juniorek 3.-4. kup se účastnily pouze 3 Tongilačky. Svá místa na bedně si rozebraly spravedlivě. Zvítězila (nejen) elegantní Klára Šimánková před stříbrnou Monikou Škopkovou. Bohužel kvůli nemoci chyběli bratři Kolářovi. A pak už začaly závody v taekwon-do. Za velkého zájmu soutěžících se utkaly černé a (skoro černé) červenočerné pásky. Tleskali jsme výkonu Radka Růžičky (1. kup), který ve finále seniorů 1. kup a vyšší ve skupině B porazil soupeře s mistrovským páskem, jež mimochodem zacvičil též výborně. Úžasný pohled byl na Jana Chaloupku ml., který nakonec v soutěži senioři 1. kup a vyšší zvítězil (později i ve své kategorii v matsogi), na Honzu a Přemka Šestáky i na jejich soupeře z jiných oddílů. Mezitím už se rozbíhala soutěž v matsogi. Naprosto skvěle si vzájemně fandily nejmenší žákyňky. Takovou podporu ze strany přihlížejících už nikdo další neměl. Z našich velice pěkný výkon podala Veronika Škopková (2. místo matsogi žákyně 150+ cm; vítězka tul žákyně 6.-3. kup). A do toho všeho začalo vyhlašování vítězů. Většina účastníků nezaváhala a tak má několik závodníků fotky, jak stojí na stupních vítězů s chrániči. Nikomu to nevadilo, závody prostě měly spád. Dalšími našimi účastníky závodů kromě rodičů a diváků byli rozhodčí Vendula Králová, paní Chaloupková a Přemek Šesták. Na Vendule bylo mikrochvílemi vidět, že je opravdový rozhodčí – mazák. A tak si z ní její převlečení přátelé chvílemi na dálku utahovali, když začalo být trošičku zřejmé, že sedět několik hodin na obyčejné židli a sledovat a posuzovat dění nemusí být žádný med. Na závodech koučoval v první linii pan Chaloupka. Trenér MUDr. Kaňka po té, co nechal doplnit startky, nedělal zdánlivě nic. Základní návyky jeho žáků z tréninků evidentně fungují i na závodech (např. včasný příchod, sebekázeň). Třetím, neoficiálním koučem byl Honza Šesták (mimochodem 2x 3. místo), který uklidňoval závodníky, kteří se po svých výkonech ať už oprávněně anebo neoprávněně chystali bít hlavou o zeď. Kdo ví, třeba zvrátil některé být či nebýt na příštích závodech. Budou se konat 29.3.2008 v Třeboni.