Zkoušky na TS kup, 19.12.2010, České Budějovice Už víme, že je vysoce pravděpodobné, že někdy v průběhu prosince budou zkoušky na vyšší barevné pásky a Tong-iláci tak mají možnost se na tyto zkoušky začít včas cíleně připravovat. Letos se konaly trochu netradičně v neděli, obvykle se konají v sobotu, výjimečně ve čtvrtek. Ve čtvrtek se tentokrát konalo přezkoušení. Všichni už vědí, z čeho se přezkoušení bude skládat, existuje možnost se dostatečně připravit. Je jasné, že adepti na vyšší technický stupeň musí dobře (raději výborně) zacvičit tuly, předepsané sambo, ilbo nebo ibo matsogi, adepti na ještě vyšší kupy ban jayu matsogi a/nebo jayu matsogi. Že musí dobře umět kopy a znát teorii. Nikdy jsem si nemyslela, že je toho málo. Jak už jsem napsala, než dostaneme příležitost absolvovat zkoušky, je třeba přesvědčit trenéra, že jsme ke zkouškám připraveni. Ve čtvrtek přezkoušení byly věnovány obě tréninkové hodiny, jak pro vyšší, tak pro nižší pásky. Při první hodině ta část taekwon-distů, která neskládala zkoušky, cvičila s Verčou a s Jiříkem v zadní části tělocvičny. Sice jsme se snažili věnovat se tomu, čemu jsme měli, ale stejně jsme špicovali uši. Mě k tomu vedla i snaha zjistit, jak si vede můj báječný kolega z práce a eventuelně ostatní kolegy začít připravovat na to, že se rychle blíží doba, kdy mu budou moci začít vykat. Kája samozřejmě nezklamal, cvičil dobře i s nervy v kýbli. Při teorii jsme se my, kterým o nic nešlo, jako už tolikrát dusili smíchy nad tím, že taekwon-do je japonské bojové umění (správně korejské). Dotyčný nebyl ani první ani poslední v historii oddílu. Měl návodné otázky a mohl si vybrat z japonského, thajského a čínského. Takže vlastně těsně vedle. V první hodině se delegovali na zkoušky všichni. Ve druhé, pokročilejší hodině, trenér dvěma menším klukům doporučil, aby ještě potrénovali. I když se v poslední době hodně zlepšili, na zkoušky by to ještě nestačilo, ale jasně řekl, že pokud se zlepší do příštích zkoušek tak jako za poslední dobu, příští zkoušky pravděpodobně úspěšně složí. Velice mile trenéra překvapila Evina K., kterou ke zkouškám rád pustil. Adeptům ze zelených na modré pásky trenér připomněl dýchání a správné provedení kihapu, na který se v poslední době začal klást důraz. Někdy kolem přezkoušení modročervených pásků skončila hodina a část nás odešla domů. Ti, kteří tentokrát ke zkouškám nešli, si v hodině měli opakovat techniky v zadní části tělocvičny. Jak jsme se tak zadýchávali a jak se přezkoušení stávalo zajímavějším, postupně jsme šli ke stěně potichu sledovat dění. Nebylo to po deseti minutách od začátku hodiny a pan trenér tedy nic nenamítal. Zpřesňující dotazy k teorii ať už postojů nebo kopů pokračovaly. Honza P. mi promine, když připomenu, jak se cíleně propracoval ze své kombinace dva postoje v jednom přesně k tomu druhému postoji, než chtěl. Bylo příjemné zjistit, že se po letech pár lidí rozhodlo přidat na červený pásek černý proužek. Je docela poučné sledovat dva taekwon-disty, kdy jeden už se dávno věnuje jiným tulům, ale vlastní techniky má zažité a druhý se konkrétnímu tulu věnuje krátce, ale naplno. Trochu mě překvapilo, že na zkoušky nešli senioři s červenými pásky, kteří dělali poslední zkoušky v červenci na soustředění. Povinná pauza (u tohoto technického stupně) 6 měsíců od posledních zkoušek byla zrušena. Odpověď byla většinou stejná: „Tak víš co, Hwa-Rang jsme dojeli teď a ještě ho nemám zažitý.“ Podezírám trenéra, že nás vede kromě k dobrým technikám i k rozumu a používání hlavy. Přezkoušení se protáhlo a místo v osm končilo ve tři čtvrtě na devět. Ke konci už sice bylo svým způsobem velice neformální, ale nebylo o nic lehčí. Trenér taky tentokrát požadoval, aby uchazeči předvedli do lapy techniky, kterými budou přerážet desky. Bylo to ku prospěchu věci a ještě se zvládlo leccos doladit. V neděli jsme před začátkem zkoušek trošku rozpačitě pokukovali po lavičce, která byla vpravo od stolku, u kterého měl sedět zkoušející. Dopředu jsme věděli, že jím bude náš trenér MUDr. Kaňka. Ukázalo se, že je připravena pro Tong-Iláky s mistrovkým stupněm Dan, kteří byli u zkoušek přítomni v doboku. Tolik černých pásků jsem neviděla od letního soustředění. Tygr přijel s mikrozpožděním, nicméně zkoušky už začaly. Asi tam u nich nastával konec světa, protože i na semináře přijíždí statisticky významně když ne první, tak mezi prvními. Trenér nás už na přezkoušení upozornil, abychom instruovali o tom jak se chovat své návštěvy, a aby všichni měli vypnuté mobily. To by se musely vybírat u vchodu. Drobná vychytávka – není dobré si vypínat zvuk mobilu 2x, 4x ap. Zkoušek se účastnila i lišovská odnož, zastoupená na tuto nově se rozvíjející část oddílu velice početně. Jejich vedoucí Chaloupkovi a L. Klomfar je dobře připravili a bodová hodnocení tomu odpovídala. Ať se daří! Snažili se všichni uchazeči o vyšší technický stupeň, žádné veliké zaváhání se nekonalo. Snad jen trenér v jednu chvíli přivedl do úzkých Hanku, která měla, ač se to někomu takové třeba nezdá, nelehký úkol velet. Standardně, korejsky + posunkem. Při vyhlašování výsledků byla určitě i Verča D. mile překvapená, když zjistila, že měla nejlepší hodnocení. Pan trenér se držel svého standardu x-1 (x = bodové hodnocení mistrem Hwangem). Rozhodně ho nikdo nemůže vinit z toho, že by své žáky bodově nadhodnocoval. Při vyhlašování výsledků nezkoušení Tong-Iláci stáli. Tygr po pravici trenéra se založeným rukama a přísným hodnotícím výrazem hodnocených spíše budil dojem Osobního strážce. Nevím nevím, jestli ti, kdo čekali na svoje hodnocení v sedě a měli se zvednout a poslechnout si jak dopadli, měli pocit, že už to nejhorší mají za sebou. Podle toho, co jsem slyšela, cvičit před tolika mistrovskými stupni bylo ještě o dost těžší než jindy. O to víc všem gratuluji k úspěšně vykonaným zkouškám. Je mi sympatické, že je u nás vžitý zvyk po rozchodu si popřát ke zkouškám a potřást si rukama. Je milé, že se po tom stresu člověk může podělit o svou radost. Tak ať jsou vám úspěšně složené zkoušky ku prospěchu a dají vám chuť ještě dál rozvíjet nejen techniky taekwon-da, ale i vaši osobnost.Příjemný den!j.