Regionální seminář, Velešín, 23.9.2011 Sešli jsme se ve sportovní hale na 18. hodinu. Milovníci karet ocení, že nás bylo jednadvacet + jeden pozorovatel bez doboku, držitel modrého pásku. Seminář je už tradičně místem setkání zasloužilých taekwon-distů, atmosféra je velice pohodová a při tom vysoce akční. Tento seminář vedl MUDr. Kaňka, VI. dan. V podstatě v úvodu řekl, že zaskakuje za velmistra Hwanga. Nevím, splavená jsem byla úplně stejně. A že vyhoví přání účastníků místo hosin sool se věnovat matsogi. Drtivou většinu účastníků to nezaskočilo, pro formu vezli chrániče. Jenom někteří mazáci zaváhali. Čekala jsem nějaké omezení v ohledu na to, kdo má a nemá chrániče, neřešilo se to vůbec. Oproti našim oddílovým hodinám tak bylo vidět i dvojice, kde jeden chrániče měl a druhý ne. První více než hodinu jsme se rozhýbávali a cvičili tuly. Tradiční strečink našeho trenéra, super uvolnění svalů než se intenzivně zatíží v útocích a blocích. Pak jsme se jenom v nástupu měli otočit k sobě do dvojic a chvíli jsme cvičili na uvolnění a rozhýbání kopy. Potom jsme byli rozděleni do dvou skupin, černé pásky si vzal na starost trenér Kaňka a červené trenér Prokeš. Procházely se tuly a jednotlivé techniky z tulů. Domácí trenér Prokeš využíval hodně zrcadla. Do baletu jsem nechodila, zrcadla máme jenom v malé mikrotělocvičně, kam si může zajít zacvičit maximálně pět lidí. Trochu jsem řešila prostor a čas. Kdy se podívat na techniku, kdy nepraštit slečnu vedle a kdy nevrazit do zdi. (Pro ženy divné bylo, že zrcadla v tělocvičně byla jediná zrcadla v objektu.) V pohodě jsme zacvičili techniky od Yol-Gok po Choong-Moo. Pan trenér Prokeš s námi prošel techniky, ve kterých jsme dělali největší chyby. Abychom si uvědomili správnost technik, některé jsme cvičili ve dvojicích. Taky třeba gunnun so an palmok dollmyo makgi. Byla jsem ta nižší ve dvojici. A můj sparring partner cvičil dobře. Tong-Iláci s červenými a červenočernými pásky zatím Choong-Moo na tréninku necvičili, ale už se hodně věnujeme nácviku technik. Větší polovina si troufla tul odchodit (od čeho jsou soustředění, že?), pan trenér Prokeš měl pochopení, že se tul teprve učíme, a tak jsme rádi tuto možnost využili. Po patnáctiminutové pauze jsme se vrhli do matsogi. Měli jsme půjčené lapy z velešínského oddílu. Děkujeme! Zkoušeli jsme si zastavovací techniky, potom zastavovací techniku a ihned útok, potom útok z otočky a zase ihned útok. Hlavně ta poslední kombinace nás odrovnala, v podstatě se skákalo z nohy na nohu. Na konci jsme si ještě každý sám protažením zrelaxoval svaly a rozjeli jsme se domů. Sice jsem si na začátku domluvila sparring partnerství s kolegou z oddílu, ale při nástupu jsme se rozutekli a pak cvičili s jinými lidmi, shodou okolností z jiných oddílů. Bylo to jiné. Například hned v úvodu když jsme cvičili ve dvojici kopy. Z našich tréninků jsem zvyklá kopat ideálně 5-10 cm před soupeře abych tak řekla na břicho. Můj parťák kopal na kontaktní vzdálenost, ale mimo moje tělo. U dollyo chagi jsem se divila míň než potom u yop chagi. Můj oddílový kolega zase měl štěstí na zajímavého sparring partnera pro matsogi. V každém případě děkujeme vedoucím škol, že nám umožnili takto si zatrénovat a budeme se těšit na příležitost příští. j.