Celý svůj život přemýšlím nad otázkou, jakým směrem se vydat, aby mě to naplňovalo. Moji rodiče mne bohužel nevedli k žádnému sportu, ale já jsem už dlouho věděla, že bych se určitě nějakému druhu věnovat chtěla. Hledala jsem proto své uplatnění spíše v bojových sportech, které mne už delší dobu zajímají, jako např.karate apod… Až jednoho dne, byla to zrovna úplná náhoda, kdy jsem se dostala k informaci o tom, že probíhá nábor nových členů na taekwon-do. V tu chvíli jsem si řekla, taekwon-do, není to zrovna to, co jsem chtěla… ale mohla bych to zkusit. Uvnitř v hlavě jsem věděla, že do toho stejně musím jít, že je to má poslední šance začít se sportem v mých letech, poněvadž už bych se nehodila ani do skupiny dětí, ani dorostu a nábor dospělých na bojové sporty se dnes již moc nevidí… První nábor začínal ve čtvrtek večer, samozřejmě jsem byla hodně nervozní, kolik děvčat bude dělat tento sport, a tak podobně. Dokonce jsem zažila mírně trapnou situaci, kdy jsem uvnitř čekala s dalšíma dvěma kluky na podrobnější informace o taekwon-du a málem jsem leták ani nedostala, jelikož mě asistentka trenéra přehlédla. V tu chvíli jsem mírně znervózněla, ale řekla jsem si, to nic, jdeme dál, jsi uvnitř, tak už nezdrhneš… No a tak to začalo, taekwon-do je korejské bojové umění, skládající se ze tří částí, a jednou z posledních je také duševní část, která je v taekwondu hodně respektována. První tréninky byly super, moc mě to bavilo. Ze začátku jsem byla jako vždy odtažitá, ale pak jsem začala poznávat nové kamarády a to se pak cvičí hned lépe, když znáte někoho, kdo vám poradí. Učili jsme se základní postoje, techniky rukou a nohou a vše ostatní, co patří do počátečního tréninku nováčka. Po čase přišly sestavy, kopy, techniky, posilování a už to jelo… Když jsem začala s tímto bojhovým uměním, již dopředu jsem věděla, že musím pokaždé složit zkoušku na určitý barevný pásek. Nenapadlo mne ale, že pásky v taekwon-do budou půlené, což mi značně ztížilo situaci. Ale podle toho, jak se znám, vím, že se určitě nehodlám vzdát, ba naopak, pokud vydrží mé odhodlání, přinese to dobré výsledky a já budu poté moc šťastná a spokojená nad tím, že i já jsem schopná něco dokázat a že mám sportovní úspěch. Nyní máme říjen 2009 a já jsem momentálně dosáhla za roční působení ve škole Tong-il žlutého pásku, což znamená, že mám naučeny 4 sestavy, různé kopy, údery, sparringy apod. a nyní od nového tréninkového roku mne čeká naučit se další nové sestavy a spoustu jiných technik a rozvíjecích možností tohoto úžasného bojového umění. Takže tím pádem bych chtěla oslovit všechny neoslovené, věnujte se sportu co nejvíce, protože rozvíjí nejen naše fyzické schopnosti, ale i ducha… tak pojďte cvičit s námi a přihlašte se do oddílu taekwon-do Tong-il. Taekwon Štěpánka