Napsal Lukáš „Zub“ Vaněk
Je to již více než měsíc, co se čeští reprezentanti zúčastnili seniorského Mistrovství světa v Austrálii. Jejich úspěchy, o kterých jste jistě již slyšeli, určitě stojí ještě za jednu zmínku. Přečtěte si podrobnější reportáž 🙂
Austrálie byla poprvé vybrána jako hostitelská země seniorského Mistrovství světa a tak se čekalo něco speciálního. Pořadatelé zvolili jako místo konání závodů konkrétně město Caloundra na západním pobřeží (hodinu a půl jízdy autobusem vzdáleném od Brisbane). Toto město leží ve světoznámé rekreační zóně Gold beach, pláže která se táhne mnoho kilometrů od severu k jihu. A právě exotické místo bylo vedle samotného startu lákadlem pro mnoho reprezentantů.
Před samotnými závody předcházela dlouhá a tvrdá příprava (začala již počátkem června) a nemilosrdná nominace, díky níž muselo zůstat několik závodníků doma. Tímto kritériem se dokázal protlačit i člen našeho oddílu a dlouhodobý reprezentant Lukáš Vaněk. I na tomto MS jsme měli svého zástupce! Trochu v pozadí, ale o to více s nezanedbatelnou úlohou odletěl s národním týmem i další člen Tong – ilu. Náš vedoucí oddílu >MUDr. R. Kaňka (V. dan) byl nominován jako rozhodčí. Tato skutečnost je podmíněna jeho dlouholetými zkušenostmi závodníka, trenéra a hl. technického rozhodčího v ČR.
Po vlastní přípravě čekal reprezentanty velice těžký a vysilující přesun. 5. července se v 8.00 shází kompletní tým na letišti Praha Ruzyně a po 21 hodinách letu, 2 přestupech a dalších 6 hodinách čekání na letištích (Frankfurt a Singapur) vystupuje na pevné zemi u „protinožců“ na letišti v Brisbane. Ještě krátký přesun do města Caloundra a všichni si mohli oddechnout a narovnat svá rozlámané těla na pohodlných hotelových postelích.
Již druhý den a po částečné aklimatizaci se započalo s posledním vylaďováním formy. Počasí bylo pro trénink velice příznivé, i když na první pohled by se dalo uvažovat o opaku. Díky „obráceným“ ročním období byla v Austrálii Zima. Průměrně 18 – 20°C, trochu větrno a obloha bez mráčku = Zima jak má být 🙂 Od místních obyvatel jsme se dozvěděli, že je nejdrsnější za posledních 40let a nebylo neobvyklé potkat někoho v sněhulích. Odměnou za tvrdou přípravu byl pro celý český tým výlet do místní Zoo a do blízkých hor a deštného pralesa.
Po zábavě byla na řadě tvrdá práce. Od minulých šampionátů byl zvolen odlišný model. Samotná soutěž se konala v průběhu pěti dnů. Třetí den soutěže byl volný. První dva dny byly určeny divizi jednotlivců a poslední divizi týmů.
Závody byly zahájeny, jako již tradičně, soutěží v disciplině tul. Již první den získaly naše barvy první úspěchy. Michal Košátko potvrdil svoji extratřídu a po prohře s reprezentantem DPRK v boji o postup do finále získal bronz (kategoire tul II.dan). Stejně si vedla i Věra Khunová (kategoire tul III.dan) a ještě o stupínek lépe holčičí tým. První den pro nás končil s bilancí 0-1-3, S. Korea v ně potvrdila svoji suverenitu a získala zlaté medaile ve všech kategoriích. Hlavní úspěchy na nás teprve čekaly.
Druhý den byla v plánu nejprestižnější disciplina matsogi. Nejdříve se svými boji přihlásily o slovo seniorky a ve dvou nejtěžších váhových kategoriích obsadili medailové pozice. Jihočeška Marcela Klimešová získala bronz (-70kg) a Petra Tošnarová z Prahy dokonce stříbro (+70kg). Obě naše slečny ve svých bojích zle potrápily severokorejské reprezentantky a jen málo je dělilo od postupu za vyššími medailemi. Všechny naše očekávání ale předčily výkony kluků. Svůj vysoký standart potvrdil další Jihočech Jan Mraček (Třeboň). Honza si konečně splnil svůj veliký sportovní sen a cíl a po stříbru z posledního šampionátu se stal Mistrem světa (-70kg). Hned v prvním kole porazil velice těžkého soupeře ze S. Koreje, který dokázal vyřadit posledního mistra světa z Ruska. Honza si ještě mimo jiné poradil s reprezentantem Chorvatska, v cestě mu pak již nestál žádný vážnější protivník a on si suverénně dokráčel pro zlatou medaili (v této disciplině první po 11 letech!!!). Snad si ho jako inspiraci vzal další náš „bojovník“ a velký univerzál Michal Košátko. Po prvním překvapivém vítězství proti favoritovy a mistrovy Evropy z Ruska Michal zabojoval a bezkonkurenčně převálcoval další soupeře. Dokázal přidat ke své bronzové medaili z prvního dne i daleko cennější zlato z druhého!!! Za zmínku určitě stojí ještě krásné boje, které svedl v nejtěžší váhové kategorii Libor Macháň. Tento závodník z Brna se blýskl nádherným KO pomocí techniky torra yop chagi na hlavu proti robustnímu a agresivnímu závodníkovi z Kanady. V dalších bojích je bohužel zastaven budoucím vítězem, reprezentantem ruské „sborné“. Na všechny tyto úspěchy navazuje hned v dalším disciplině T – ki další Jihočech Miroslav Michl. Tento českobudějovický borec získává v této technicky nejnáročnější disciplině své další zlato, pro náš tým již třetí. Podle jeho slov: „je to pěkný bonbónek na rozloučenou s mojí sportovní kariérou.“ Česká reprezentace přijde určitě o velikou osobnost! Ve stejné disciplině získala po několika rozskocích s domácí reprezentantkou bronz ještě Věra Němcová. Do kompletní sbírky disciplín chyběla ještě poslední – Wirok. I v té jsme měli svá želízka v ohni. Naše očekávání potvrdil i specialista na tuto disciplinu Tomáš Čeleda z Prahy ziskem bronzové medaile. Tento den jsme končili již jako 2. země v medailovém žebříčku se ziskem 3-1-5 a před námi byl den na obnovu sil a následující soutěže týmů.
Po dni regenerace, který nebyl nijak svázán povinným programem, se začalo se soutěží týmů. O svoje slovo se tak konečně přihlásil i zástupce naší školy Lukáš Vaněk. Seniorský tým nastoupil k soutěži týmů i s naším odchovancem v sestavě. Po suverénním vítězství nad týmem Skotska nám „stop“ vystavil tým KLDR. Po tomto nešťastném losu, kdy jsme dostali budoucí vítěze a favority již ve druhém kole, končíme bez medaile. Ženský tým potkává reprezentantky Koreje až ve finále a je z toho i tak krásná stříbrná medaile. Náš hlavní trumf schováváme ale na další discipliny. Každému z týmů se povedl double v následujících soutěžích. Holky i kluci vyhrávají zlata v T-ki a Wiroku družstev. V těchto týmových disciplinách platíme za světovou špičku již po mnoho let, ale nikdy se nám, a ani nikomu jinému, nepodařilo vyhrát je obě a ještě v obou týmech!!! Lukáš nastoupil v soutěži Wirok i T-ki a i jemu, i když neuspěl tak, jak by si přál, patří obě zlaté medaile. Dokonale jsme zaskočili všechny ostatní favority (hlavně Rusko a KLDR) a pevně se usidlujeme na 2. místě žebříčku států. Čtvrtý den závodů končíme s bilancí 7-2-5 a to před námi je ještě soutěž ve sportovním boji a sebeobraně.
Pátý a poslední den slibuje velice prestižní týmové boje a nové, dosud neuskutečněné, závody v týmové sebeobraně. První špatnou zprávou tohoto dne jsou již losy do jednotlivých disciplin. Kluci narazí v prvním kole na reprezentanty Ruska (mistři Evropy) a holky na závodnice z KLDR (mistrně světa). Senioři jsou navíc oslabeni o zraněného Honzu Mračka, který si předešlého dne velice bolestivě poranil vazy na chodidle. Rusům máme co vracet z prohraného finále na letošním ME v Dublinu a tak na ně kluci „vlítli“ bez respektu. Hned první zápas vyhrává Lukáš, ale pak se již nedaří a prohráváme 2:6 na body. Za zmínku určitě stojí, že „sborná“ získala vedle titulu Evropských nyní i titul Světových šampiónů! Holky potkává stejný osud a vypadávají v prvním kole. Poslední naděje se tedy upírají k sebeobraně. Tato soutěž není svázaná pevnými pravidly stran povolených technik, takže je velmi dynamická a pestrá. Abychom si kalich hořkosti vypili do dna, je naše tzv. „dívčí sebeobrana“ (jedno děvče se brání dvěma útočníkům) diskvalifikována ještě před začátkem soutěže. Nedostavili se na nástup týmů, i když byli několikrát vyvoláváni. Naše „chlapecká sebeobrana“ (jeden závodník se brání třem útočníkům) na poslední chvíli musí měnit sestavu a za zraněného Honzu Mračka zaskakuje Honza Kubát. Nastupují tedy ve složení Michal Košátko, Lukáš Vaněk, Honza Kubát a Tomáš Čeleda. Suverénně se odstávají ze své kvalifikační skupiny do užšího čtyřčlenného finále, kde bohužel nestačí na ostatní a umisťují se na nevděčné bramborové medaili. Tento den je pro českou výpravu nejhorší a končíme i po pěkných výkonech bez medaile.
I tak je celkové hodnocení krásné. Jsme 2. v konečném hodnocení států za S. Koreou a před Ruskem, kterému tak vracíme porážku z posledního ME v Dublinu, s bilancí 7-2-5. Poslední perličkou pro naše barvy je zisk titulu Nejúspěšnější seniorský tým!
Poděkování patří mimo jiné i MUDr. Kaňkovi, který se velice dobře zhostil své zodpovědné rozhodcovské funkce. Podílel se mimo jiné i na řízení soutěže Tul a soutěže týmů v Matsogi jako středový rozhodčí a i tímto způsobem dělal celému českému svazu Taekwon-do dobré jméno.
Nyní již nezbývalo nic než oslavit krásné a zasloužené výsledky s ostatními závodníky na večerní party a psychicky se připravit na následující třicetihodinovou cestu zpět do rodné vlasti. Po bezpečném letu pak na závodníky čekalo jen vítězné kolečko na dopravním pásu určeném pro zavazadla, poděkování trenérům, kteří se velkou měrou zasloužili na tomto nevídaném úspěchu, a celému realizačnímu týmu a malé překvapení v letištní hale. Několik desítek oddaných fanoušků čekalo s transparenty a lahvemi šampaňského, jako díky za odvedené výkony, na naše borce. Jim i Vám, kteří jste nás podpořili telefonátem nebo SMS patří dík. Naše výsledky bereme jako závazek do budoucích let a zároveň i jako motivaci pro Vás ostatní. Přidejte v tréninku a snad bude co oslavovat i po dalších šampionátech.
P.S.: Chtěl bych touto cestou poděkovat svému trenérovi a vedoucímu školy Tong – il panu MUDr. R. Kaňkovi za moji výchovu a přípravu od dětských taekwondistických krůčků až po moji účast na tomto MS.